Klára tuzarová odpovídala na otázky nejen o covidu a karanténě, ale také o tom, jaké to vše mělo dopad na děti a mladistvé. S čím vším si poradí fyzioterapeut? Jaké procedury jsou nyní nejoblíbenější? A co bychom měli našemu tělu dopřát?
- Jaké jsou nejčastější problémy, se kterými za vámi nyní lidé chodí? Změnilo se to nějak oproti době před koronakrizí?
Nyní chodí hodně lidí s různými bolestmi a dlouho odkládanými zdravotními problémy, které chtějí konečně řešit, když je možnost. Jedná se o bolesti zad z homeofficů, ale i komplexnější věci - jako jsou kombinace několika operací, bolestí, starostí a těla v celkové dekondici po dlouhé době bez péče, kdy se vše nahromadilo. Též je nemálo těch, kteří si potřebují zkrátka odpočinout, uvolnit tělo i duši.
2. Jakým způsobem se na nás podepsal rok, kdy jsme byli převážně "zavření" doma, hodně nás sedělo mnoho hodin u počítačů (a to i děti a teenageři) a možnosti sportování byly značně omezené?
Fyzický stav je jedna věc, tělo skutečně trpělo, nebyly k dispozici regenerační prostředky a nemalá skupina lidí přestala sportovat úplně. Pak byli i ti, kteří naopak získali díky karanténě čas a začali sportovat víc, než kdy jindy. Ovšem bez jakéhokoliv vedení a odpočinku. Ani jeden extrém tělu samozřejmě nesvědčí. Tělo je buď celé ochablé, klouby trpí, jelikož je svaly nepodporují nebo naopak přetížené a nezregenerované, trpí úpony, vazy a fascie, které jsou v nadměrném napětí.
A pak je tu další obrovský problém, o kterém se tolik nemluví a to jsou duševní potíže, které tím vším vznikly. A to jak u teenegerů, tak dospělých. Vše se začne více projevovat na podzim. Kdy začne opět klimaticky a energeticky náročnější období a vyplaví se všechno to, co se nashromáždilo během letošní zimy a léta, kdy opět budeme žít na 1000% procent. Takový život tzv. na energetický dluh se projeví v první slabší chvíli, kterou podzim rozhodně je - kratší dny, větší zima, únava a větší náchylnost k nemocem. Doporučuji dávat na sebe teď pozor, nežít úplně na doraz. Odpočívat, pečovat o sebe, regenerovat a dobře jíst.
3. Bolesti zad, krční páteře atd. nyní - asi vlastně "nově"? - trápí i řadu dětí a teenagerů. Je to v jejich případně v nějakém ohledu specifické, jiné než u dospělých?
Řekla bych, že jejich příčiny a projevy jsou podobné. Celkový obrázek je výsledkem dlouhého sezení, nevšestrannosti pohybového repertoáru, jednostranného zatížení, nedostatku spánku a nevhodného jídelníčku. Zmínila bych ale zde početnou skupinu vrcholově sportujících mladistvých, kteří nemají odpovídající péči v podobě kompenzačních cvičení, fyzioterapie, masáží apod. To je veliký problém, který často předčasně ukončuje jejich sportovní “kariéry”. Potýkají se s bolestmi, úrazy, přetížením, únavovým syndromem a ne vždy vidí ve fyzioterapii její smysl a najdou si na ní v náročném programu školy a tréninku čas.
4. Co může pomoci - a opět, liší se "náprava" nějak u dětí a teenagerů, oproti dospělým?
Terapeutická práce s oběma skupinami se zásadně liší. U teenegerů je veliká otázka motivace ke cvičení a péči o sebe obecně. Často je k fyzioterapii doženou rodiče a to samozřejmě nikdy nefunguje tak, jako když dospělý si sám najde svého fyzioterapeuta či jiného odborníka a rozhodne se sám za sebe do svého zdraví investovat čas a peníze. Nicméně pokud se podaří s dětmi tu cestu najít ať už v formě hry či jinak, jejich schopnost vnímat tělo a přebudovat stereotypy je mnohem snazší než u dospělých. Nemají toto vnímání tolik zakryté, a tak lze snadno tyto vzorce přebudovat v ty lepší. Někdy může být tou nejlepší a zároveň nejdostupnější cestou i relaxace a masáž, kdy má možnost vypustit okolní svět a relaxovat, čehož se mu jindy v neustálém tlaku na výkon ve škole, sportu atd. nedostává. Jindy je to instruktáž toho, jak posilovat či dělat svůj oblíbený sport lépe tak, aby tělo jednostranně nepřetěžovali a vést je ke kvalitnímu kompenzačnímu cvičení s cílem zlepšit se v tom, co mají rádi.
5. Čím to, že různí lidé mají různé problémy - například moje dcera (13 let, tj. skoro celou dobu na distanční výuce) si stěžuje na bolesti krční páteře a kolem lopatek, zatímco mě trápí hlavně bederní páteř a "esíčka"? :-)
To je dáno pohybovými stereotypy, které jsme se naučili během života. Někdo má více ochablý střed těla a zde budou trpět hlavně bedra, jiný má velké starosti a je unavený a toho může bolest hlava a Vaše dcera má zřejmě ochablé svalstvo okolo lopatek, které způsobují bolesti v této oblasti. To vše je dané tím, jaký děláme sport, jak spíme, nosíme kabelku, jaký je nás duševní stav. Ale i tím, jaké za sebou máme operace, úrazy a vnitřní potíže (např. s trávením, dýcháním, vylučováním apod.). Těch okolností, které se propisují do našeho těla je bezpočet a jsou stejně individuální jako jejich následky.
6. Hodně lidí se i přes nepříznivé okolnosti snažilo pravidelně se hýbat - denně chodili na delší procházky, hlídali si např. počet kroků, dost lidí i běhalo. Přesto bolesti zad a různé podoby fyzické nepohody trápí i je. Je to způsobeno tím, že zátěž byla příliš jednostranná, tj. samotný pohyb není všespásný?
Jak zmiňuji výše, problém byl právě v tom, že často začali dělat sporty a pohyby, které nikdy předtím nedělali. A neměli možnost se poradit, zda je dělají dobře, zda mají dobré boty, dobře nastavené kolo atd. Velmi doporučuji u běhu opravdu klást důraz na techniku a nechat si ji zkontrolovat, i taková drobnost jako práce rukou, frekvence kroků či držení paže dokáže zajistit dlouholetý běh bez zranění a bolestí. Totéž platí i u chůze, cyklistiky a vlastně jakéhokoliv sportu.
7. Co byste lidem poradila teď - jaké druhy pohybu, případně i rehabilitace, aby se znovu cítili víc fit a přestalo je "všechno bolet"? :-) Co dělat, a čeho se naopak vyvarovat?
Začít o sebe pečovat. Jít za tím, za kým je jejich tělo táhne - na masáž, diagnostiku běhu, výživovým poradcem, koučem, fyzioterapeutem. Zeptat se skutečně svého těla, co by mu udělalo nejlépe, co nejvíce potřebuje. Doporučila bych se 1) hýbat a 2) dbát na kvalitní, pravidelnou a individualizovanou regeneraci, dobrý spánek a jídlo. U pohybu vždy platí, že čím více všestranný je, tím lépe. Tedy běh doplnit třeba plaváním či posilováním s vlastní vahou. Prevence je nejlepší lék, začít pečovat a hledat, co mé tělo i duši podporuje a to dřív, než se projeví nějaká bolest či problém.
8. Můžou "obyčejné" bolesti zad či třeba právě krční páteře přerůst v závažnější zdravotní problémy, a to i u dětí a teenagerů? Můžete prosím uvést pár příkladů? --- A naopak, lze tím, že začnu řešit tyto nyní už chronické bolesti, vyřešit i jiné zdravotní obtíže? (Například moje dcerka si dlouhodobě stěžovala, že jí zaléhá ucho, tak nás pediatrička poslala na ušní, a tam pan doktor konstatoval, že uši má zcela v pořádku - byla i na rentgenu -, a že to bude od zablokované krční páteře...)
Někdy mohou bolesti zad předznamenávat vznik či existenci vážnějších problémů - onemocnění různých orgánových soustav. Přerůst mohou ve větší a větší bolest, která v krajním případě může znamenat až úplné omezení pohybu. Je velká provázanost mezi interními neboli viscerálními (orgánovými) potížemi a bolestmi pohybového aparátu. Typicky to bývá reflux (pálení žáhy) spojené s potížemi s krční páteří, bolesti krční páteře a úporné migrény, bolesti beder a zácpa či gynekologické potíže, poruchy sluchu či rovnováhy a opět krční páteř, a tak bychom mohli pokračovat dál. Opravdu se vyplatí vnímat vlastní tělo komplexně a i tak k němu přistupovat. Nic není tak jednoduché, jak se na první pohled může zdát. Vždy je dobré zvažovat s čím vším mohou mé bolesti souviset a hledat jejich skutečnou příčinu. Je ideální zajít za celostním terapeutem, který Vám pomůže celý problém vidět z nadhledu a najít cestu z tohoto kruhu ven. A to ne zkratkou, ale takovou, která Vám pomůže si příčinu zvědomit, tím pádem změnit chování a odstranit ji.
9. Jaké typy ošetření či rehabilitace, které nabízíte, by mohly být nyní zvlášť prospěšné? Jsou některé z nich vhodné i pro děti a teenagery?
Zvlášť prospěšná je práce s fasciemi, jedná se o velmi komplexní terapii, která jde skutečně do hloubky potíží i historie klienta. Dále viscerální terapie, která řeší výše zmíněné souvislosti mezi orgánovými potížemi a bolestmi pohybového aparátu. Ty jsou u teenegerů velmi časté, jelikož stresu mají stejně jako dospělí, ale ventilovat jej či mluvit o tom, co se v nich děje umí a chce jen hrstka z nich. V neposlední řadě se nám velmi osvědčují online tréninkové plány, kdy klienta individuálně vedeme skrze aplikaci a jsme s ním v neustálém kontaktu. On si doma cvičí cviky, které mu vybereme a má tak každý den tu nejlepší prevenci, kterou tělu může sám doma poskytnout.
10. Jaká je domácí "první pomoc", když si neopatrným pohybem tzv. skřípnu nerv nebo si třeba během spánku nebo při vstávání tzv. "hýbnu za krkem" :-) - asi víte, co mám na mysli :-) Jistě, nejvíc pomůže odborná masáž, jenže na tu je většinou potřeba objednávat se předem... musíme se tedy smířit s tím, že nás bude ona část těla prostě pár dní bolet nebo se nám budou hůř dělat některé pohyby?
Naše studio a hodně dalších nabízí akutní termíny často ještě ten den. Je to skutečně to nejbezpečnější, co pro sebe můžete udělat. Zvlášť u těchto akutních problémů je třeba být opatrný. Neznáme je, často se s nimi setkáváme v rámci svého těla poprvé a nevíme, jak bude reagovat. Tedy žádný osvědčený jednoduchý recept není. Určitě doporučuji zůstat v klidu. A čekat na odborný zásah :)
Článek najdete také na serveru Velká přestávka.
Zpět na přehled článků