V dubnovém čísle časopisu RUN, nám vyšel článek o pomůckách, které jsou běžně využívané při běhu. Podíváme se tedy na to, zda jsou vždy skutečně tak výhodné.
Často dostávám otázku, co ještě k běhu potřebuji mimo dobře vybraných bot. Podíváme se tedy na to, jaké pomůcky a doplňky jsou k dispozici, zda a k čemu mohou být užitečné.
Tejp
Tejpování je jistě způsob, jak podpořit svaly a klouby. Výhoda tejpu spočívá v tom, že poskytuje aktivní podporu. Pouze ukazuje tělu, jak držet a jemně jej v tom podporuje. Tedy svaly pod vlivem tejpu neochabují tolik jako u ortézy či jiných ortopedických pomůcek. Byla bych opatrná v používání tejpu dlouhodobě. Rozhodně neřeší příčinu potíží, ale pouze jejich důsledek. Tedy mnohem funkčnější je pracovat na posílení partií, které udrží klouby v neutrálním nastavení, a nebudou nadále přetěžovány. Jistě je dobrá strategie tejp použít při závodě či pro delší trénink. Střídejte výběhy bez něj a s ním. Nenoste jej pořád.
Ortézy
Jejich úskalí, jak zmiňují výše, spočívá v tom, že drží klouby pasivně. Ortéza de facto nahrazuje svalovou práci. Nenutí tělo pracovat, vnitřní svaly stabilizovat. Vše postupně zleniví. Většinou to dopadne tak, že se běžec stane na ortéze závislý. Ve chvíli, kdy ortézu sundá, cítí se nejistě a nestabilně. Toho rozhodně nechceme docílit. Ortézu používej jen nezbytně dlouhou dobu po operaci či úrazu, jakmile to bude možné nahraď ji tejpem.
Kompresní podkolenky
K podkolenkám z fyzioterapeutického úhlu pohledu nemám větších výhrad. Jejich smysl vidím hlavně v regeneraci po zátěži, kdy jsou schopny urychlit metabolickou výměnu v zatížených svalech. Krev vyženou zpět do oběhu, kde se vyčistí. Během běhu mohou poskytovat, i když mírnou, oporu, na kterou si mohou klouby zvyknout. Pak by mohl nastat stejný problém jako u ortézy. Tedy střídejte výběhy s a bez komprese.
Vložky do bot
Vložky jsou velkou kapitolou sama pro sebe. A jsou velmi kontroverzním tématem. Můj osobní názor je, že jsou v 90 procentech zbytečné. Lepší řešení je zjistit, proč a kde je klenba propadlá, a jak ji aktivovat. Dobrý fyzioterapeut toto umí objektivně vyhodnotit. Zároveň je schopen říct, kdy je chodidlo na tom tak, že už nutně potřebuje vložky.
Existuje mnoho způsobů, jak zaktivovat plosku a podpořit tak propadající se klenbu či kotník. Jsem zastáncem toho, že by chodidlo by mělo být u běhu co nejvíce aktivní. Úzké boty, vysoký drop a vložky jsou v tomto velkou překážkou. Místo vložek se tedy zaměřte na to, jak chodidlo zaktivovat, používejte při běhu prsty, odrážejte se od palců a nechte plosku aktivně tlumit dopad.
Prstové ponožky
Super vychytávkou jsou prstové ponožky. Budete s nimi schopní více vnímat dopad a práci jednotlivých prstů, které jsou pro zdravý běh absolutně nezbytné. Možná oni sami udělají mnohem větší práci nežli nejlepší vložky do bot.
Rozdělovače prstů
Dalším podpůrným prostředkem pro zaktivování plosky jsou rozdělovače prstů, ať už ty pro každý prsty zvlášť nebo ty, co se využívají pro pedikúru. Obojí můžete nosit během dne doma na boso a připomínat tak prstům a plosce, jak mají držet. Vytvoříte jim tak dobrý prostor pro život. :)
Hole
Bývají využívány spíše skyrunnery a ultramaratonci. Nicméně myslím, že jsou skvělým doplňkem i pro hobíky. Pomohou tělu držet vzpřímenou páteř, nepřetáčet hrudník, zapojí paže i střed těla. Zkrátka hodí se pro nácvik ideální techniky. Doporučila bych je využít zejména při tréninku kopců.
Závěrem bych si dovolila malé shrnutí. Myslím, že méně je více. Čím více se přiblížíte jednoduchosti běhu, což je jeho základní vlastnost, tím lépe pro tělo. Vždy hledejte aktivní cestu. A zkuste se pídit po příčině. Nenechte si nabulíkovat, že máte pronaci a všechno vyřeší pronační bota. Není tomu tak. Pronační bota se jednak časem sešlápne a druhak nijak nezapojí svaly okolo kyčle, kde bývá skutečná příčina propadajícího se kotníku. Stejně je to s vložkami do bot, které se předepisují plošně pro každou plochou nohu. Nicméně to její plochost o nic nezlepší, ba naopak. Cíleným cvičením, s kterým vám pomůže každý dobrý fyzioterapeut, lze zlepšit jak plochonoží, tak vybočený palec, či, nedej bože, artrózu, pokud ji již máte.
Nemyslím, že pro výše zmíněné pomůcky není nikdy prostor. Naopak mohou být velmi užitečné po úrazech, operacích či tam, kde je již velká deformita, kterou nelze jen cvičit, ale zaslouží si i takovouto větší podporu zvenčí. Hledala bych kompromis, jak zachovat co nejvíce aktivity svalů a zároveň si neškodit a moct běhat dál až do důchodu (včetně).
Zpět na přehled článků