Absolvovali jste plastiku vazů v koleni? Před 20 lety Vám operovali slepé střevo? Sešívali Vám Achillovku? Myslíte, že je to už dávno uzavřená kapitola a to, že vás dnes bolí rameno s tím ani náhodou nemůže souviset? Cítíte, že máte na každé noze jiný rozsah pohybu a zároveň máte maličkou jizvu po artroskopické operaci? I tak malá jizva může způsobit obrovské omezení pohybu a následné přetížení třeba v úplně jiné oblasti těla. Bolí vás bedra a máte jizvu po císařském řezu? Může tam být nějaká spojitost? A jakou souvislost má jizva na břiše s bolestí hlavy?
Před pár měsíci jsem zde psala o fasciích a o tom, jak je díky nim v těle vše propojené. Dnes vysvětlím, co taková jizva pro tělo znamená, jak moc může způsobit následně bolest kdekoliv na těle. Hlavní roli v tom totiž hraje právě komplexní fasciální systém.
Díky fasciím v těle všechno souvisí se vším. Nejprve tedy malé opakování. Fascie je systém obalů svalů, který nikde nezačíná a nikde nekončí. Tvoří 3D síť vašeho těla. Mají dvě vrstvy, které proti sobě musí klouzat, aby se síly mohly přenášet z jednoho konce těla na druhý. Každý zásah do pohybového systému, kterým může být vyvrknutý kotník, dlouhodobě kladená větší váha na jednu nohu, jakákoliv operace, špatně vybraná obuv, nevhodná technika běhu, ale i dlouhodobé nošení láhve či klíčů při běhu, tuto kluznost naruší. Pak nastupuje umění fyzioterapeutů, masérů, rollerů, které by měli být schopni tuto kluznost obnovit. Nově je v České republice dostupná metoda fasciální manipulace®, která na tuto tkáň působí velmi specificky a v kontextu vašich zranění a operací.
Jizva prostupuje od kůže, přes podkoží až ke svalům. Obě vrstvy fascií jsou uloženy mezi kůží a svalem a každý sebemenší zásah je ovlivní. Málo se mluví o pooperační péči o jizvu, o tom jak moc zásadní roli hraje. Málokoho napadne, že jizva po laparoskopii, která se zdá na první pohled úplně maličká, by nějak mohla působit na svaly či klouby. Ve skutečnosti je taková jizvička otvor do dlouhého tunelu, procházejícím vaším tělem až nejhlubším tkáním. Změní kluznost fascií,napětí kůže a svalů v daném místě a tato změna se logicky šíří dál tělem. Od operované achillovky se tak dostáváme až potencionální bolesti ramene, omezení rozsahu pohybu v kyčli apod. Věděli jste, že bolestem, které mohou díky narušení kůže a tkáněmi pod ní vzniknout, by bohatě stačilo minutu denně masírovat Vaší, byť roky starou, jizvu?
Jak je to možné? Hojením jizvy, vznikne v každé vrstvě nepohyblivý kousek tkáně, přes který se pohyb umí nadále bez problému šířit. Problém ovšem nastává ve chvíli, kdy jizva přiroste k hlubším tkáním, a ty se díky tomu přestanou hýbat. Toto se týká i fascií, které tak ztratí kluznost. Pohyb se nebude přenášet. Tento ztuhlý bod ve fascii se, díky její nekonečnosti, bude šířit dál tělem. Jizva způsobí zatuhnutí fascie, dvě vrstvy se k sobě přilepí a nekloužou. Při každém běhu se bude Váš krok odehrávat trochu jiným způsobem. Čímž vzniknou různá drobná přetížení, které třeba po mnoho letech začnou bolet. Vy mezitím samozřejmě dávno zapomenete na drobnou jizvu po artroskopické operaci a souvislost si neuvědomíte.
Každá jizva omezí hybnost. Je třeba ji uvolňovat, rozmasírovávat, a to i po těch 20 letech. Nevadí pouze pohybu, svalům a kloubům, ale může překážet optimální funkci orgánů, a například tak způsobovat zácpu či bolestivou menstruaci nebo zmíněný reflux, pálení žáhy atd.
Jak poznám jizvu, která může způsobovat problém?
- je bolestivá
- v daném místě cítíte, že je kůže tvrdší
- klade odpor, je tuhá
- je vám nepříjemné se jí dotýkat, obzvlášť pokud byste na ní měli nějak více tlačit
- občas vám její okolí zčervená či jinak změní barvu
- neklouže volně po kůži a nelze od ní oddělit, je k ní jakoby přilepená, když po ní přejedete dlaní, cítíte drhnutí, tvrdost a odpor
Jak poznám jizvu, která je zhojená a nezpůsobuje žádné potíže?
- je rovná, čistá a měkká
- dobře jste o ni po operaci pečovali (to znamená i několik měsíců po operaci)
- občas ji masírujete dodnes
- její okolí je klidné, volné
- necítíte žádný odpor kůže, když se ji dotýkáte
Co mám dělat, pokud zjistím, že mám jizvu, která není dobře zhojená?
Rozhodně ji přikládat větší důležitost, i když už je roky stará. Nikdy není nic ztraceno! Vždy je možné začít jizvu masírovat. Čím bude starší, tím bude potřeba jít více do hloubky. Masáží zvýšíme prokrvení a postupně ji můžeme oddělit od jednotlivých tkání. Navštívit fyzioterapeuta je určitě dobrý nápad. Jednak uvolní jizvu v místě a druhak zhodnotí, jak ovlivňuje okolní tkáně či tkáně vzdálené. Může uvolnit hluboké srůsty, které díky ní vznikly. A následně zvolí terapii a poradí vám, jak o ni pečovat doma.
Kdy mohu po operaci začít jizvu masírovat?
Prakticky hned. Jemnou masáž je možné provádět i na čerstvé jizvě. Zkuste na ní mírně tlačit, protahovat do délky, do tvaru S či C. Po odpadnutí stehů je ideální vazelína či sezamový olej a stejným způsobem ji masírovat. Masírujte ji opravdu do hloubky, tím, co je vidět na kůži, jizva zdaleka nekončí. Masáž může maličko bolet a být nepříjemná, proti velké bolesti ale nejděte.
Kdy mohu po operaci začít běhat a cvičit?
Určitě po zhojení jizvy, bývá to v závislosti na jejím rozsahu až 6 týdnů. Dříve by její namáhání mohlo výrazně zhoršit její hojení a zvýšit pravděpodobnost vzniku tzv. koloidní jizvy. Mluvím z vlastní zkušenosti, kdy jsem to nevydržela, začala jsem cvičit asi 2 týdny po operaci a nyní jizva na povrchu rozhodně není hladká a hezká. O to víc se ji snažím uvolňovat v hloubce, aby co nejméně ovlivnila další tkáně.
Jak jizva ovlivní mou techniku běhu?
Skrze propojenost tkání, zejména fascií. Vezměme například mou jizvu v dolní části břicha. Cítím, jak mi v daném místě táhne tkáně dovnitř. Na to mé tělo reaguje drobným předklonem, vtažením břicha v této oblasti dovnitř. Není to nic, co by bylo na první pohled vidět. Ale jelikož se snažím vnímat své tělo, cítím to. V běhu mám tendenci více přepadávat dopředu a vysouvat pánev. Díky tomu mě po delším běhu bolívají bedra. Rovněž tak cítím, že nemám optimálně zapojený střed těla a nejsem schopna rovnoměrně dýchat do břicha. Péče o jizvu a uvolňování tkání pomáhá, ale stále, půl roku po operaci, stav není ideální. Proto Vás vyzývám, abyste o své tělo pečovali, nechávali jej dostatečně regenerovat a poslouchali jej. Je to hlava, která Vás dnes honí do tréninku, dva týdny po operaci? Nebo si to tělo skutečně přeje a udělá mu to dobře? Je to velmi těžký rozhovor a cesta, najít v tomto rovnováhu. Pro mě jeto úkol na celý život, ale snažím se v tom lepšit. Před každým během se těla zeptám, jak daleko a rychle dnes poběžíme. A odpověď nechám na něm, ne na tom, co mám v tabulce tréninkového plánu…
Článek vyšel v zářijovén RUNu roku 2020.
Zpět na přehled článků