Bolí Vás kolena, kyčle či kotníky a říkáte si, že jste na běh zkrátka už moc staří, klouby opotřebované a radějí budete jezdit na kole? A to, i když běh nade vše milujete? Možná existuje cesta, jak lze běhat i s ubývající chrupavkou. Co dát běhu ještě šanci?
Začnu tento názor mou zkušeností na ortopedii, kam jsem přišla s bolestí kolen po náročné skialpové túře. Ortoped provedl rentgen a stejně jako asi většině pacientů, kteří k ortopedovi přijdou, mi diagnostikoval počínající artrózu (podotýkám, že mi bylo 25 let) a doporučil neběhat. Běh, říkal, nahradit maximálně kolem či plaváním. Na to, abych jej poslechla, je běh pro mě příliš velkou srdeční záležitostí. Tedy běhám dál. A i to obvykle radím svým klientům, když za mnou přichází z dotazem, zda s artrózou běhat.
Bolesti pohybového aparátu mají dvojí tvář. Jedna je ta, kterou lékař vidí na rentgenu či jiné zobrazovací metodě a druhá je to, co cítí pacient s danou diagnostikou. Jinými slovy, mohu mít artrózu třetího stupně a budu běhat jakoby nic a můj běžecký parťák bude mít stejný rentgenový nález a běhat přestal ve dvaceti, jak moc ho to bolelo.
Chrupavka v kloubu postupem věku i vlivem zatížení zkrátka ubývá. Tento průběh se dá různými způsoby zmírnit. V léčbě artrózy, je nespočet možností, jak ti může šikovný fyzioterapeut či lékař pomoci se bolesti zcela zbavit. A nebude se jednat o léčbu “nic nedělejte a seďte doma”.
Tedy, jak se jako fyzioterapeut dívám na sportování s artrózou?
Na prvním místě rozhodně musí být individuální přístup. Jak výše popisuji, stejný nález může znamenat naprosto odlišnou toleranci zátěže a bolesti. Na druhém místě je pro mě podstatná motivace, zda chce klient běhat, či sportovat, a co je pro to ochoten udělat. Jelikož pro běhání s takovou diagnózou je třeba udělat určité změny v technice, domácích cvicích, regeneraci apod. A na třetím místě vyvážit dva uvedené body, aneb uvést klienta do reality a zhodnotit, co si může dovolit, co by měl, neměl a co rozhodně musí.
Jak může pomoct fyzioterapeut?
Artróza je opotřebovávání kloubní chrupavky. Je důležité zjistit, z čeho vzniká. Velmi často se jedná o špatnou stabilizaci kloubu, kdy pracují svaly, které by pracovat neměly a ty, které kloub stabilizují, jinými slovy, drží na svém místě, nepracují. Na vině může dále být technika běhu, špatná obuv, ale i způsob sezení v práci či jiné stereotypní pohyby.
Cvičení
Stabilizace kloubu je v otázce artrózy klíčový pojem. Jelikož dobře stabilizovaný kloub pracuje, jak má. Konkrétně koleno se nepropadá do x ani do o, kyčle se nevybočuje do strany, není příliš tažena do vnitřní rotace a kotník drží neutrální postavení, nehrozí mu pronace ani supinace. To vše zajistí hluboce uložené svaly okolo těchto kloubů. Pro kyčli to jsou hluboké svaly na hýždích - tzv. zevní rotátory, střední hlava čtyřhlavého svalu stehenního u kolene a klenba nohy u kotníku. Všem těmto svalům samozřejmě kraluje dobrý střed těla, který je alfa a omega jakéhokoliv šetrného a dobře zajištěného pohybu. Toto postavení se dá do určité míry obnovit i v pokročilém věku. Cílenými cviky lze obnovit rovnováhu mezi svaly, a tak kloubu odlehčit. Je dobré využít různé balanční plochy, kde se automaticky tyto hluboké svaly zapojují. O tvojí rovnováhu, vyrovnávání drobných nerovností apod. se starají právě tyto drobné, hlouběji uložené svaly. Na balančních plošinách se nemusíš na jejich zapojení soustředit, vše se děje automaticky jen tím, že balancuješ.
Uvolnění fascií
Vícekrát jsem se již zmiňovala o fasciích, i ty u artrózy hrají významnou roli. Pokud jsou stažené, omezují pohyblivost daného kloubu. Ten se nehýbe ve svém fyziologickém směru a opotřebovává se. Pokud se podaří fasciální manipulací obnovit jejich pohyblivost, kloubu umožníme se opět hýbat správně. Změníme tah sil, které jej opakovaně přetěžují v jednom směru a do určité míry zastavíme degenerativní proces, který se v chrupavce, vlivem těchto sil, děje.
Kontrola techniky běhu
Zlepšením techniky běhu se dá velmi pomoct! Řekla bych, že pro běžce s artrózou je to nejzásadnější terapeutický prvek, kterému bys měl věnovat velikou pozornost. Dopadem na střed nohy, zvýšením kadence, se minimalizují nárazy, kterým klouby musí při dopadu na patu a dlouhém kroku čelit. Samozřejmě, pokud se věnuješ jinému sportu, je na místě, aby fyzioterapeut zkontroloval daný pohyb. Změnou úchopu rakety v tenisu, posedu na kole, či způsobu tahání hrazdy v posilovně lze výrazně ulevit jednostranně přetěžované části těla.
Konzultace běžecké i běžné obuvi
Často za mnou přichází klienti s vybočeným palcem, který postupem věku dospěl do pokročilého stadia artrózy a hodně bolí. V této problematice téměř výhradně bývá na vině příliš úzká bota, někdy v kombinaci s častým nošením podpatků. Další takový příklad je, kdy běžec má příliš velký drop či botu s pronací či supinací, která pro něj není vhodně zvolená. I vložky do bot, které jsou už nefunkční či je chodidlo vůbec nepotřebuje mohou dělat pěknou neplechu. To vše je dobré konzultovat.
Zapojení chodidla
U prevence i řešení artrózy je to další zásadní bod. Zapojit plosku nohy při kroku, ať už běžeckém či jiném, je nesmírně důležité. Chodidlo může absorbovat nárazy, přizpůsobit se povrchu, tlumit dopad atd. Má obrovský potenciál, který mnoho lidí nevyužívá. Chodidlo bývá často jen mrtvě uvázané v tenisce a nejsou využívány jeho schopnosti. Prsty by se měly opírat do země, aktivně se zapojit do odrazu, nikdy by se neměly zvedat, apod.
Tedy pro mě jako pro fyzioterapeuta artróza rozhodně není překážkou jakéhokoliv pohybu. Vždy je třeba zvážit, jak budeme sport modifikovat, abychom kloubu ulehčili, obnovili rovnováhu svalů a dobře jej zastabilizovali. Jak jsem zmínila, je spoustu možností, jak situaci řešit. Nikdy bych se nenechala odradit a vždy bych hledala cestu, jak se sportu věnovat dál. Artróza není neměnný stav, který nutně přichází s věkem a nedá se ovlivnit. Neměla by to být výmluva, proč jsi se přestal hýbat. Naopak důvod k tomu, abys začal vnímat své tělo a něco změnit.
Článek také vyšel v únorovém číslu magazínu RUN.
Zpět na přehled článků